Účastníci

ÚČASTNÍCI A JEJICH ZAMĚŘENÍ

Jindřich Černý (školitel Mgr. Tomáš Marvan, Ph. D. (FF UK) (za českou stranu); prof. Jacques Dubucs (Paris 1) (za francouzskou stranu))
Konvencionalismus a teorie významu v Lvovsko-varšavské škole. Práce zkoumá vztahy mezi konvencionalismem jakožto pozicí v rámci filozofie vědy a teorií významu. Jejími nejobecnějšími tezemi jsou následující: existuje závislost poznání na jazyku a my, za účelem vysvětlení na čem se tato závislost zakládá, potřebujeme teorii významu. Práce je rozdělena do dvou částí. V první části se zabývám konvencionalistickou tradicí a jejím odkazem (Poincaré, Duhem, Vídeňský kruh) a snažím se na základě interpretací ukázat, že není možné považovat konvencionalismus za homogenní proud. V druhé části je mi východiskem tzv. pravidlová teorie významu a na ní postavený radikální konvencionalismus (předložený členem Lvovsko-Varšavské školy, K. Ajdukiewiczem), jehož myšlenky jsou shledány i dnes hodnými obhajoby. Závěr práce se právě o takovou obhajobu před různými námitkami snaží.

Martina Číhalová (školitelka Doc. RNDr. Marie Duží, CSc.)
Jazyky pro tvorbu ontologií. Tématem disertační práce je využití ontologií a valenčních rámců sloves pro poloautomatizovanou analýzu vět přirozeného jazyka. Nositelem sémantiky je speciální ontologie valenčních rámců, specifikačním jazykem zajišťujícím možnost odvozování znalostí je transparentní intenzionální logika.

Nikola Ciprich (školitelka Doc. RNDr. Marie Duží, CSc.)
Návrh a implementace programovacího jazyka TIL-script. Tématem dizertační práce je návrh a implementace jazyka TIL-Script, což je počítačová varianta systému Transparentní intensionální logiky (TIL). Cílem je dále zejména využití TIL-Script pro automatizaci logické analýzy přirozeného jazyka, reprezentaci dynamických znalostí a ontologií, zejména s ohledem na jejich temporální a modální aspekty.

Tomáš Frydrych (školitelka Doc. RNDr. Marie Duží, CSc.)
Logika, umělá inteligence a komunikace agentů se zaměřením na predikci a řešení krizových situací. Předmětem výzkumu je predikce a řešení krizových situací v multi-agentním systému. Výzkum je rozdělen do tří hlavních oblastí. První je stanovení přesných definic vlastních krizových situací, přičemž důraz je kladen na využití prostředků Transparetní Intensionální Logiky (TIL). Druhou oblastí je vytvoření technologie vzájemné komunikace agentů pomocí TIL jako specifikačního jazyka. Posledním úkolem je navržení vhodných algoritmů, umožňujících agentům predikci a řešení krizových situací.

Anna Horská (školitel Prof. RNDr. Pavel Pudlák, DrSc.)
Matematické aspekty logicizmu. Logicizmus je smer vo filosofii matematiky, který zastává názor, že matematika a logika je to isté, teda pre základy matematiky potrebujeme len logiku. Hlavným predstaviteľom tohto smeru je Gottlob Frege, ktorý sa pokúsil takéto základy vybudovať. Russel ukázal, že jeho systém obsahuje spor a navrhol riešenie v podobe teórie typov. Táto teória sa neujala a matematici radšej prijali axiomatickú teóriu množín. K oživeniu Fregovho prístupu došlo v 80.rokoch minulého storočia, keď sa ukázalo, že spor vo Fregovom systéme sa dá „opraviť“. Menej známe sú pokusy o logické základy matematiky A. Churcha (z ktorých prežil lambda-kalkulus) a teória W.V.O.Quina zvaná New Foundations. Cieľom práce je pokúsiť sa vyriešiť matematické problémy súvisiace so štúdiom Fregovho prístupu a rozšíriť štúdium matematických princípov na ďalšie logicistické systémy, a to staršie ako aj súčasné.

Karel Chvalovský (školitelka Mgr. Marta Bílková, Ph.D.)
Strojové dokazování v neklasických logikách. Cílem práce je zkoumat teoretické aspekty strojového dokazování v neklasických logikách. Konkrétně je zaměřena na modální a vícehodnotové logiky a jejich důkazové systémy vhodné pro automatické hledání důkazů. Studium těchto systému má nejen značný teoretický význam napříč několika obory, je důležité také pro nejrůznější praktické aplikace především v informatice.

Michal Ivan (školitel Doc. PhDr. Vojtěch Kolman, PhD.)
Filozofia prirodzeného jazyka—jej zostup a čo po ňom. Predmetom výskumu je otázka, ako prebiehalo vymiznutie filozofie prirodzeného jazyka (odvodenú od filozofov ako L.Wittgenstein a J.L.Austin), ktoré môžeme datovať zhruba do šesťdesiatych a sedemdesiatych rokov dvadsiateho storočia. Cieľom práce je prispieť k spoznaniu dejín záverečnej fázy tohto filozofického smeru, ako aj k lepšiemu spoznaniu filozofie prirodzeného jazyka ako takej, prostredníctvom kritického zhodnotenia okolností a príčin, za ktorých sa tak udialo. V nadväznosti na historickú časť by práca mala preskúmať a kriticky zhodnotiť argumentačnú časť kritiky, ktorá bola spolučiniteľom ústupu FPJ.

Hynek Janoušek (školitel Karel Novotný, Ph.D.)
Teorie soudu v Brentanovské škole a u raného Husserla. Cí­lem dizertace je pokus o rekonstrukci Brentanovy teorie významu, teorie soudu a pravdy. To by mělo vést k plodné konfrontaci s jinak laděnými pojetí­mi téže problematiky u E.Husserla a A.Meinonga, které lze nakonec dovést k rozdílným přesvědčením o základní­ povaze reality, zejména s ohledem na existenci či fiktivnost ideální­ch entit (např. pojmů, či věcných stavů), čemuž se tradičně říká metafyzika.

Lucie Kólová (školitel Doc. PhDr. Vojtěch Kolman, PhD.)
Současná americká filosofie a její vztah k tradičnímu pragmatismu. Disertační práce je zaměřena na důkladné zmapování soudobých tendencí v rámci americké filosofie a jejím cílem je zodpovědět otázku „Jaké podněty převzaté z tradičního pragmatismu lze, v určitých obměnách, nalézt v současné americké filosofii?“. V první části se věnuji výkladu tradičního pragmatismu (Ch. S. Peirce, W. James a J. Dewey), ve druhé části pak rozvíjím tezi, podle níž jednotlivé aspekty filosofie pragmatismu představují hlubší rozvinutí východisek analytické filosofie jazyka.

Pavel Ludvík (školitel Doc. RNDr. Jiří Spurný, Ph.D.)
Izometrické a izomorfní klasifikace prostorů spojitých a baireovských afinních funkcí. Jednou z hlavních motivací pro vznik topologie jako matematické disciplíny byla snaha o rigorózní uchopení dříve spíše intuitivně vnímaného pojmu spojitosti (reálných funkcí či obecných zobrazení). Zkoumání struktury prostoru spojitých funkcí na kompaktních topologických prostorech vedlo ke klasickému výsledku známému jako Banach-Stoneova věta. Tvrzení dokázané S. Banachem a M. Stonem odhalilo vzájemné „zrcadlení“ metrické struktury zavedené na spojitých funkcích a topologické struktury prostorů, na nichž jsou funkce definovány. Ukázalo se, že ono zrcadlení má hlubší příčiny a pochopení jeho jemnějších vlastností umožňuje nový pohled na základní topologické struktury.
Disertační práce si klade za cíl odpovědět na některé otevřené otázky tématu. Jejím těžištěm však bude přenos problematiky do kontextu bairovských funkcí, které jsou přirozeným zobecněním funkcí spojitých. Typicky budou použity metody topologie a teorie množin.

Jakub Mihálik (školitel James Hill, PhD.)
Is There a Place for Consciousness in the Physical World? Tématem dizertační práce je Chalmersův „těžký problém vědomí“, tedy otázka, jak fyzické procesy v mozku mohou dát vzniknout vědomí s jeho fenomenálními kvalitami (tzv. qualii). Pozornost bude věnována některým pokusům o vypořádání se s tímto problémem, které se objevily v soudobých diskuzích v rámci analytické filosofie mysli (např. tzv. emergentismus a panpsychismus), a tyto pokusy budou filosoficky zhodnoceny.

Svatopluk Nevrkla (školitel Doc. PhDr. Petr Jirků, CSc.)
Nemonotónní logiky. Cílem disertace je shrnout, popsat a porovnat možné přístupy k problematice argumentace z perspektivy nemonotónního usuzování. V práci budou prozkoumány nemonotónní logiky nad logikou prvního řádu, jejich sémantické aspekty a jejich použitelnost pro modelování běžné argumentace. Pozornost bude věnována především úloze znalostí při argumentaci a jejich reprezentaci pomocí nemonotónních logik.

Vít Punčochář (školitel Doc. PhDr. Vojtěch Kolman, PhD.)
Psychologismus v logice. Jako psychologismus v logice je možno označit tendenci podřadit logiku pod psychologii. Tento fenomén byl poměrně rozšířený v 19. století a následně velmi kritizovaný na přelomu 19. a 20. století. Důsledkem kritiky bylo naprosté odloučení logiky od psychologie. Cílem práce je zvážit, do jaké míry jsou možné interakce mezi těmito disciplínami a obecněji, jak je možné k sobě vztáhnout základní logické pojmy a subjektivitu či vědomí. Důležitým tématem bude i to, jak je tento vztah popsán v Husserlově fenomenologii, která vznikla právě z kritiky psychologismu, ale která přesto prosazuje názor, že předmětná oblast logiky může být filosoficky vysvětlena pouze tak, že se popíše její konstituce ve vědomí.

Milan Soutor (školitel Doc. PhDr. Vojtěch Kolman, PhD.)
Ontologie Russellova logického atomismu­. Logický atomismus vyvinutý Bertrandem Russellem (a upravené podobě obhajovaný raným Wittgensteinem) se stal terčem ostré kritiky (mimojiné) ze strany W. Sellarse a W. V. O. Quina. V distertaci se nejprve věnuji výkladu logického atomismu, kde se snažím zdůraznit souvislost této koncepce s konstruktivismem založeném na teorii neúplného symbolu. Jak se naše chápání logického atomismu promění, když pojmeme atomické propozice jako logické konstrukce? A do jaké míry dává smysl chápat logický atomismus jako empiristickou koncepci? Tyto otázky je třeba zodpovědět před tím, než přistoupíme k rozboru kritiky atomismu z holistických pozic.

Antonín Šíma (školitel Štěpán Špinka, PhD.)
Proměna pojmu „číslo“ mezi Platónem a ranou Akademií­. Cí­lem práce je sledovat význam a proměnu pojmu „číslo“ v Platónových dialozí­ch a ve zlomcích a zprávách o jeho bezprostředních následovní­cí­ch v rané Akademii (Speusippos, Xenokrates, Hrakleides z Pontu a další­). Důležitým pramenem k tomuto zkoumání­ je Aristotelova kritika současníků a předchůdců obsažená v jeho spisech, která zároveň vymezuje aristotelské pojetí­ „číslo“ ve vztahu k ustavující­ se matematice. Práce bude mapovat význam pojmu „číslo“—řeckého „arithmos“ a pokusí se vymezit jeho spojení­ s dobovým zkoumání­m principů myšlení­ v platónské filosofii. Filosofie uvedených myslitelů představuje změny ve významu pojmu „číslo“, který označoval počet a byl použit jako transcendentální princip bytí­ a myšlení­ v podobě dialekticky nahlížené jednoty a mnohosti.

Lukáš Vích (školitelka Doc. RNDr. Marie Duží, CSc.)
Management a reprezentace znalostí v jazyce TIL-Script. Tématem disertační práce je získání, zaznamenání a reprezentace znalostí jazyka TIL-script. Cílem je identifikovat a pojmout specifické znalosti nově vyvýjeného jazyka tak, aby bylo umožněno následné využití těchto znalostí širšímu okolí uživatelů TIL-script.

Martin Víta (školitel Ing. Petr Cintula, Ph.D.)
Algebraické metody studia neklasických logik. Těžištěm práce je zkoumání algebraických sémantik neklasických logik, především logik slabě implikačních. V úvodní fázi bude věnována pozornost především vlastnostem speciálních typů filtrů na těchto algebrách. Dalším předmětem zkoumání je téma Priestleyovských dualit, přičemž jedním z potenciálních záměrů je zkonstruovat takovéto duality pro další třídy algeber.

Martin Vraný (školitel Prof. RNDr. Jaroslav Peregrin, CSc.)
Jazyk a jednota vědomí. Cílem práce je ukázat vztah mezi schopností jazykového vyjádření a jednotou vědomí. Pojem jednoty vědomí je rozpracován na základě Kantova pojmu transcendentální jednoty apercepce, který úzce souvisí se sebe-vědomím. Práce by kromě výše zmíněného vztahu měla ukázat, jak přesně máme pojmu jednoty vědomí rozumět a v důsledku tedy jak správně interpretovat výsledky některých empirických zkoumání, které dávají jednotu vědomí s jazykovou schopností do přímé kauzální souvislosti.